Právo a e-shopy aneb bez čeho se při podnikání na internetu neobejdete – Odstoupení od kupní smlouvy do 14 dnů I.

Publikováno: 04. listopad 2015

V současné době existuje v České republice více než 35 000 internetových obchodů. Velká většina z nich je provozována pouze jako doplněk či téměř hobby s minimálním rozpočtem. Především pro tyto malé a střední e-shopy připravila Asociace pro elektronickou komerci (APEK) v rámci své činnosti sérii článků zaměřených na právní specifika podnikání na internetu. Ve třetím dílu naší série se budeme věnovat podrobněji právu spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy do čtrnácti dnů bez udání důvodu. Jelikož se jedná o mezi obchodníky na internetu populární téma, věnujeme mu hned dva díly.

Existuje-li mezi provozovateli e-shopů jedno nejdiskutovanější právní téma, je to bezpochyby možnost spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy do čtrnáct dnů bez udání důvodu,“ říká na začátek výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.

Úvodem je třeba zmínit, že odstoupení od kupní smlouvy do čtrnácti dnů (mezi spotřebiteli často zaměňováno nepřesně za vrácení zboží do čtrnácti dnů) podléhá plné harmonizaci v rámci EU a její směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů. Pravidla jsou tedy v tomto případě stejná pro prodej v České republice i celém zbytku Evropské unie. „Směrnice přinesla pro obchodníky několik pozitiv, ne tak zcela již její implementace do českého práva. V každém případě provozovatelé e-shopů oceňují novou právní úpravu v oblasti vracení nákladů za dodání zboží, návaznost vrácení finančních prostředků na doručení zboží zpět k obchodníkovi a další drobná upřesnění,“ komentuje Jan Vetyška.

V českém právu řeší odstoupení od kupní smlouvy do čtrnácti dnů § 1829 občanského zákoníku. Toto právo spotřebitele se vztahuje jak na prodej zboží, tak i na poskytování některých služeb, byla-li smlouva sjednána distančně (v našem případě tedy pomocí internetu). Hlavním smyslem této úpravy je spotřebitelům poskytnout obdobné právo na seznámení se s výrobkem, jaké umožňuje kamenná prodejna. Přestože česká implementace není v tomto ohledu úplně přesná, z evropské směrnice vyplývá, že spotřebitel by měl v uvedené lhůtě zboží pouze vyzkoušet standardním způsobem. V opačném případě odpovídá za sníženou cenu zboží v důsledku opotřebení.

Jak již bylo zmíněno v předchozích dílech naší právní série, obchodník je povinen spotřebitele o jeho právu na odstoupení od kupní smlouvy informovat. Jestliže informační povinnost obchodník nesplní, má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy až do doby jednoho roku a čtrnácti dnů. Pro případné odstoupení musí také poskytnout vzorový formulář (který ovšem kupující využít nemusí).

Velkým tématem je také počítání lhůty pro odstoupení od kupní smlouvy. Na APEK se obchodníci často obrací s dotazem, kdy lhůta začíná běžet a co je rozhodující pro její posouzení,“ doplňuje Vetyška. A jak to tedy je správně? „Uvedená čtrnáctidenní lhůta běží u kupní smlouvy od dne převzetí zboží kupujícím a u smlouvy o poskytování služeb ode dne uzavření takové smlouvy. Lhůty se pak řídí obecnými pravidly uvedenými v občanském zákoníku v § 605 a 607.

Pro upřesnění přinášíme praktický příklad:

Zboží zakoupené prostřednictvím e-shopu si spotřebitel vyzvedne v sobotu 1. února 2014. Čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od kupní smlouvy tak běží od neděle 2. února 2014 a skončí v sobotu 15. února 2014. V pondělí 17. února 2014 odešle spotřebitel obchodníkovi odstoupení od smlouvy společně se zbožím. Lhůta pro odstoupení od kupní smlouvy je tedy ze strany spotřebitele zachována, a to i přestože toto odstoupení od smlouvy (společně se zbožím) je obchodníkovi doručeno až ve středu 19. února 2014. Lhůta pro vrácení peněz obchodníkem z takto zaniklé smlouvy tak běží od čtvrtka 20. února 2014 a skončí ve čtvrtek 5. března 2014.

Dalším tématem je pak zmíněná lhůta pro vrácení finančních prostředků zpět spotřebiteli. Prodávající je v souladu s § 1832 občanského zákoníku povinen vrátit bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání zboží spotřebiteli. Zároveň ale není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal. To tedy znamená, že oproti úpravě ze starého občanského zákoníku je podmínkou pro vrácení finančních prostředků nejprve vrácení (odeslání) zboží spotřebitelem zpět prodávajícímu.

Orientovat se ve lhůtách může být pro provozovatele malých e-shopů komplikované. Přesto je důležité lhůty znát a dodržovat je. Odstoupení od kupní smlouvy s sebou vždy přináší pro obchodníky určité komplikace, ovšem je zcela jednoznačné, že tento institut bude platit i do budoucna a e-shopy jej jednoduše musí akceptovat,“ uzavírá téma lhůt souvisejících s odstoupení od kupní smlouvy do čtrnácti dnů Jan Vetyška.

Komentář JUDr. Josef Aujezdský - advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský

Pokud obchodník nabízí spotřebitelům možnost odstoupení od smlouvy prostřednictvím on-line formuláře umístěného na webových stránkách, bude se na takového obchodníka vztahovat nově zavedená povinnost dle § 1830 občanského zákoníku. Ta spočívá v tom, že pokud dojde k odstoupení od smlouvy prostřednictvím on-line formuláře, musí obchodník spotřebiteli bez zbytečného odkladu v textové podobě potvrdit doručení takového odstoupení. Potvrzení tedy může obchodník provést i elektronickou poštou.

Odstoupení od kupní smlouvy do 14 dnů:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
    • § 605 a 607 – počítání lhůt a dob (obecně)
    • § 1811, § 1820, § 1826 – sdělení před uzavřením kupní smlouvy
    • § 1829 – odstoupení od kupní smlouvy spotřebitelem
    • § 1832 – lhůty pro vrácení finančních prostředků i zboží
  • Směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů
    • Články 9, 10 a 11