Evropské volby se blíží, příprava směrnic a nařízení finišuje. Co ještě na e-commerce čeká?

Publikováno: 14. únor 2019

16. dubna letošního roku proběhne poslední zasedání Evropské parlamentu. Ve dnech 24. a 25. května pak čekají Českou republiku volby do Evropského parlamentu. Následovat bude volba nového předsedy či předsedkyně Evropské komise a vytvoření nové Komise jako takové. K tomu dojde až v průběhu listopadu. Je tedy zřejmé, že nás čeká velké dokončování a schvalování rozpracovaných návrhů směrnic a nařízení, jejichž přípravu Asociace pro elektronickou komerci (APEK) dlouhodobě sleduje a připomínkuje. Které z novinek se nejvíce dotknou e-commerce, jak a v jaké jsou nyní fázi schvalování?

Jak vlastně funguje legislativní proces v EU?

Přijetí nové směrnice (norma, kterou státy EU včlení do svého právního řádu) či nařízení (platí v každém členském státě rovnou a přímo) začíná přípravou návrhu, který může předložit pouze Evropská komise. Následuje posouzení návrhu v příslušném výboru Evropského parlamentu. V jeho rámci je návrh schválen či připomínkován a předložen celému Evropskému parlamentu. Tím dojde k odsouhlasení postoje EP. Následně dojde k posouzení návrhu Radou EU (Rada EU má 10 různých složeních v závislosti na projednávaném tématu – tvoří ji zástupci všech členských států na ministerské úrovni). Jelikož postoje Evropského parlamentu i Rady EU mají stejnou váhu, musí dojít mezi těmito dvě institucemi ke shodě. K té může dojít během tzv. trialogu, při kterém spolu vyjednávají zástupci obou subjektů i Evropské komise a snaží se najít kompromisní znění normy. Po dosažení shody pak schválí návrh Evropský parlament i Rada EU v rámci svých zasedání.

Nová pravidla pro „platformy“, ochranu spotřebitele či prodej zboží a digitálního obsahu

Funkční období Evropského parlamentu i Evropské komise se blíží ke svému konci. V průběhu uplynulých pěti let se evropské orgány snažili podpořit, ale také regulovat on-line prodej zboží a služeb. A to především s cílem rozvinout přeshraniční prodeje v rámci celé EU. V současné chvíli zůstaly v poslední fázi schvalování tyto návrhy, které by měly být významnější dopad na e-commerce v EU:

Co se za jednotlivými návrhy skrývá a dočkáme se ještě letos jejich schválení?

ePrivacy (návrh nařízení o ochraně soukromí a elektronických komunikacích)

Jak vyplývá z názvu navrhovaného nařízení, jeho cílem je především zvýšit ochranu soukromí v rámci on-line prostředí. Původní ambice při přípravě návrhu ePrivacy byly takové, že bude účinné současně s GDPR. Nestalo se tak, a s ohledem na trvající rozpory ohledně konečného znění vše nasvědčuje tomu, že ke schválení ePrivacy před evropskými volbami nedojde. APEK průběžně návrh připomínkoval pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v rámci ČR, stejně jako Ecommerce Europe přímo v Bruselu. Nařízení ePrivacy by mohlo negativně zasáhnout především on-line reklamu a její cílení. Bylo by poměrně (nepříjemným) překvapením, kdyby ke schválení mnohokrát přepracovaného návrhu nyní došlo ještě před novými eurovolbami. Přesto je třeba vnímat, že Rumunsko jako současný předsedající člen EU, se snaží o dokončení návrhu.

„Omnibus“ – naděje na změnu odstoupení od kupní smlouvy do 14 dnů je pryč, přibude informačních povinností, a to především pro on-line tržiště či vyhledavače zboží

Ve svém původním návrhu, kterým mělo dojít k modernizaci pravidel spotřebitelského práva, Evropská komise přednesla pro e-shopy zajímavou změnu. Ta by do značné míry narovnala prostředí mezi on-line a off-line prodejem - ze záměru upravit pravidla pro možnost odstoupení od kupní smlouvy do 14 dnů ale na základě tlaku většiny států EU sešlo.

V aktuálním návrhu, který se snaží modernizovat spotřebitelské právo (změnou čtyř existujících směrnic), naopak najdeme například tyto změny:

  • Rozšíření informačních povinností pro obchodníky (například zavedení informační povinnosti ohledně předpokládané životnosti a „opravitelnosti“ výrobků a dostupnosti náhradních dílů);
  • výrazné rozšíření informačních povinností pro provozovatele on-line tržišť či vyhledavačů zboží;
  • rozšíření vymezení digitálních služeb a rozšíření informačních povinností v souvislosti s digitálními službami;
  • rozšíření výčtu obchodních praktik, které jsou považovány za nekalé;
  • harmonizace trestání za protiprávní jednání v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele napříč celou EU.

APEK komentoval návrhy průběžně pro MPO, současně pak pro Ecommerce Europe. Vše nasvědčuje tomu, že po zapracování posledních úprav bude návrh směrnice schválen před eurovolbami, přičemž poslední trialog by měl probíhat okolo 20. března 2019.

Větší ochranu pro malé a střední podniky má přinést nařízení o on-line platformách (P2B)

Nařízení věnující se vztahu P2B si klade od začátku za cíl především vytvoření transparentního a předvídatelného podnikatelského prostředí pro ty obchodníky, kteří ke své činnosti využívají on-line platforem. Mělo by tak dojít především ke zvýšení ochrany malých a středních podniků. Ve dnech 13. a 14. února došlo k první dohodě na znění v rámci trialogu, definitivní text zatím není k dispozici.

Nařízení se vztahuje na zprostředkovatelské on-line platformy a on-line vyhledávače, které poskytují své služby podnikům usazeným v EU a které nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům se sídlem v EU. Takové zprostředkovatelské on-line platformy zahrnují marketplaces třetích stran (např. Amazon Marketplace, eBay, Fnac Marketplace atd.), obchody s aplikacemi (např. Google Play, Apple App Store, Microsoft Store apod.), sociální sítě pro firmy (např. Facebook, Instagram atd.) a cenové srovnávače (např. Skyscanner, Nákupy Google; v ČR pak Heureka.cz či Zboží.cz). A jaká jsou tedy připravená nová pravidla?

  • Zákaz náhlého, nevysvětleného pozastavení účtu - digitální platformy nebudou moct pozastavit nebo ukončit účet prodávajícího bez jasných důvodů a možnosti odvolání. Platforma bude také muset obnovit účet prodejce, pokud došlo k chybě.
  • Omezení, pozastavení nebo ukončení obchodního účtu - v případě jedné z těchto akcí, včetně vyřazení jednotlivých výrobků nebo služeb nebo jejich účinného odstranění z výsledků vyhledávání, je zprostředkovatel on-line platformy povinen poskytnout odůvodněné upozornění 30 dní předem. Současně bude povinen uchovávat údaje spojené s účtem firemních uživatelů tak, aby takový účet mohl být obnoven, pokud by došlo k chybnému zrušení účtu.
  • Obchodní podmínky - musí být snadno dostupné a poskytované ve „srozumitelném jazyce“. Při změně podmínek je třeba nejpozději 15 dní předem o takové změně informovat, aby obchodníci mohli přizpůsobit své podnikání těmto změnám.
  • Řazení - marketplaces a vyhledávače musí zveřejnit hlavní parametry, které používají k řazení zboží a služeb na svých stránkách tak, aby byly pro prodejce srozumitelné. Informace by měly být takové, aby umožnili obchodníkům pochopit systém řazení, ale současně předešly nekalému nastavení parametrů ze strany obchodníků. Dále budou provozovatelé platforem povinni informovat, jakým způsobem zařazují do hodnocení vlastní zboží či zboží třetích stran propojených s provozovatelem platforem. Obchodníci by také měli být informováni, jak pořadí ovlivní případné vyšší poplatky za využití služby apod.
  • Podle nových pravidel transparentnosti musí platformy informovat o jakékoli výhodě poskytované svým vlastním produktům před ostatními. Musí také zveřejnit, jaké údaje shromažďují a jak je využívají - zejména, jak jsou tyto údaje sdíleny s jinými obchodními partnery, které mají. Pokud jde o osobní údaje, platí pravidla GDPR.
  • Řešení sporů - Všechny platformy musí vytvořit interní systém pro vyřizování stížností, který by pomohl uživatelům obchodníkům. To umožní obchodníkům podávat stížnosti přímo na platformě. Platformy budou muset odpovídajícím způsobem reagovat na stížnosti a sdělovat výsledky. Platformy budou povinny informovat širokou veřejnost o svém fungování (např. počet stížností, jejich předmět, čas vyřízení stížností a přijatá rozhodnutí). Platformy budou muset podnikům poskytnout více možností, jak vyřešit potenciální problém prostřednictvím mediatorů. To by mělo pomoci vyřešit další skupinu sporů mimo soudní řízení. Nejmenší platformy (s méně než 50 zaměstnanci a generující obrat méně než 10 milionů EUR) budou osvobozeny od povinnosti vytvořit vnitřní systém pro vyřizování stížností.
  • Vzniká nová možnost pro organizace a sdružení, které zastupují zájem uživatelů obchodníků, aby před příslušnými vnitrostátními soudy podnikly kroky k zastavení nebo zákazu nedodržování tohoto nařízení. Kromě toho mohou členské státy určit veřejné orgány s donucovacími pravomocemi, na které by se obchodníci mohli obrátit.

APEK dlouhodobě podporoval minimální regulaci tak, aby si obchodníci mezi sebou mohli dojednat služby dle svých potřeb. Zároveň zdůrazňoval nutnost chránit obchodní tajemství na straně provozovatelů platforem.

Nová pravidla začnou platit 12 měsíců po definitivním přijetí a zveřejnění a budou podléhat přezkoumání do 18 měsíců poté. Evropská komise aktuálně zveřejnila rozšířené Q&A na svých webových stránkách.

Prodej digitálního obsahu dostane přesnější pravidla

Streaming, stahování hudby, filmů, her či programy pro ukládání uživatelského obsahu, to jsou příklady, kterým dává nově rámec směrnice o digitálním obsahu. Oproti původním návrhům přináší aktuální znění požadavky na minimální harmonizaci a řadu bodů ponechává k nastavení v rámci členské státní legislativy. Směrnice se také nevěnuje „chytrému“ zboží či zboží s digitálním obsahem (tyto kategorie řeší nová směrnice o prodeji zboží). Jaké jsou tedy hlavní body, které budou do budoucna dopadat na prodejce digitálního obsahu?

  • Opravné prostředky – obchodníky bude chránit v případě problémů s dodaným digitálním obsahem či službou pravidlo „druhé šance“. Spotřebitelé budou mít právo požadovat nápravu chyby a případně přiměřenou slevu. Odstoupení od kupní smlouvy bude ale možné až při nejméně druhém problému s dodaným obsahem či službou.
  • Obrácené důkazní břemeno -  pokud se vada objeví během jednoho roku od data dodání, předpokládá se, že existovala již v té době, aniž by bylo nutné, aby ji spotřebitel prokázal (zrušení důkazního břemene). U trvalých dodávek zůstává důkazní břemeno u obchodníka po celou dobu trvání smlouvy.
  • Záruční doba - u jednorázové dodávky obsahu nesmí být kratší než 2 roky, zatímco u kontinuálních dodávek by měla platit po celou dobu trvání smlouvy.
  • Dlouhodobé smlouvy – oproti původnímu návrhu, který z pohledu APEK nastavoval nevýhodná pravidla pro obchodníky při uzavření dlouhodobých smluv o poskytování digitálních služeb (APEK zaslal vyjádření na toto téma MPO), zůstane nakonec rozhodnutí na členských státech. Pravidla si tedy nakonec stanoví Česká republika samostatně.

Směrnice, která byla již potvrzena v rámci trialogu a zbývá již jen její formální schválení, by měla být implementována do českého právního systému během 2 let a 6 měsíců (tedy zřejmě 2021).

Chytré zboží? Nová pravidla pro jeho prodej mohou podle APEK vyvolat nečekané důsledky

Nejen na e-shopy, ale na všechny maloobchodníky dopadne nová směrnice o prodeji zboží. Ta z pohledu APEK přináší především velké otázky v oblasti chytrého zboží. Na rizika jsme opět upozorňovali MPO v rámci České republiky a podíleli se na stanoviscích Ecommerce Europe v Bruselu. Také předfinální znění této směrnice již bylo odsouhlaseno v trialogu. Aktuální text bude nyní podroben zkoumání právníků lingvistů a poté proběhne konečné schválení textu v EP a Radě. A jaké nejvýznamnější body tedy směrnice o prodeji zboží přinese?

  • Záruční lhůta na spotřební zboží – v rámci EU bude minimálně 2 roky, ale členské státy mohou zvolit i delší období.
  • Obrácené důkazní břemeno – oproti současným 6 měsícům v ČR bude nově minimálně období, po které bude důkazní břemeno na straně obchodníka, 1 rok. V rámci EU mohou členské státy obrácené důkazní břemeno nastavit maximálně na 2 roky.
  • Aktualizace software u chytrého zboží – obchodníci budou mít povinnost zajistit aktualizace u chytrého zboží po dobu, po kterou to lze přiměřeně očekávat. Proti tomuto návrhu APEK důrazně protestoval s ohledem na to, že prodejci často nemají žádné možnosti, jak aktualizace ovlivnit. Dopady této novinky lze nyní jen těžko předvídat.
  • Povinnost spotřebitele informovat o neshodě zboží s kupní smlouvou – členské státy budou moci zavést nově pravidlo o povinnosti informovat prodávajícího o neshodě zboží s kupní smlouvou do 2 měsíců ode dne, kdy nesoulad zjistil.
  • Oprava nebo výměna zboží při reklamaci bude muset být provedena v „přiměřené lhůtě“. To může znamenat komplikace v očekávání na obou stranách.

Směrnice by měla být implementována během dvou let od jejího schválení Parlamentem a Radou. Nová pravidla by tak měla začít platit v roce 2021.

Zjednodušení administrativy spojené s DPH má přinést One stop shop pro zboží

Evropská unie řeší změny v oblasti DPH, a to s cílem tyto novinky zavést od roku 2021. Tomuto tématu se budeme do budoucna věnovat samostatně, můžeme však zmínit některé body z plánovaných změn:

  • Z mini-one stop shop (MOSS) bude One stop shop (OSS) – v současné době při přeshraničním prodeji on-line služeb je možné spravovat DPH bez lokální registrace prostřednictvím MOSS. Od roku 2021 by stejnou možnost měli mít také prodejci zboží.
  • Odstranění minimální hranice pro výběr DPH pro zboží mimo EU – od roku 2021 by definitivně měla padnout minimální hranice pro uplatnění a výběr DPH na zboží dodané ze třetích států mimo EU. Mělo by tak dojít k zlepšení pozice prodejců ze členských zemí.
  • On-line platformy by měly být zodpovědné za výběr DPH u prodejů zprostředkovaných prodejcům ze států mimo EU.

DPH a také zdaněním digitálních služeb obecně se bude APEK dále zabývat a informovat o něm podrobněji v následujících měsících.

E-commerce zřejmě čeká další samostatná legislativa

Přestože jsou v současné době před námi z pohledu EU především nové volby do Evropského parlamentu a tedy i vytvoření nové Evropské komise, již nyní se hovoří o přípravách nové směrnice o e-commerce. APEK bude i nadále sledovat novinky v rámci legislativních návrhů a zastupovat české internetové obchody jak v ČR, tak zprostředkovaně i přímo v Bruselu.